Jak jsme upekli Sámošku na konci vesmíru

 

To tak stály dvě postavy v malé místnosti, kde jsou bílé zdi trochu kolmé bez možnosti zavěsit pořádný obraz. Nějaký ten nábytek podobný baru, ovšem bez řádného barového vybavení. Několik halabala židlí a stolů, které vlastně k sobě moc neladí a trocha nepořádku v podobě květin, cedulí a věci, které nejraději zavřete do skříně a už nikdy nevytáhnete ven.  

 

“Tady to musíme změnit!” řekla první osoba se založenýma rukama mnoucí si bradu. Levé předloktí této ruky zdobilo tetování, víte jak…levá jde od srdce. Oči upřené na jedinou věc v té špeluňce X na Y metrů. Druhé postavě se jen zaleskly sklíčka brýlí, ale neřekla ani slovo. Tiše přešlapovala z nohy na nohu a nějak nevěděla co říct. Tato tichá osoba nejspíš věděla, co ji čeká. 

 

O pár dní později začala osoba s tetováním obcházet členy po Vaultu s papírem. Na papíře byl ručně malovaný nákres. Nákres nového prostoru, který zatím neměl své jméno. Byl to nákres o velikosti toho kumbálku, který působil trochu jako omšelý karneval. Ovšem na obrázku vypadal daleko lépe. Byly v něm ladící židle ke stolům a znázorněná možnost obsloužit se kávou a něčím na zub. A při tomto průzkumu se zjistilo, že takový na pohled kavárenský prostor pro schůzky s klienty je více než žádaný. 

O další týden později se v tom neuspořádaném prostoru sešly osoby. Posedaly si kolem stolu. Jedna z nich měla s sebou hrst papírů a malou sošku delfína. Osoby si tiše posedaly kolem stolu a vyčkávaly, co jim jedna z nich zjeví. A tak povolaná osoba předložila své výkresy a zvolala: “Na začátku všeho byl delfín!”  

 

– Střih – 

 

No, abyste si nemysleli, tak takhle to úplně nebylo. Chtěli jsme vás upoutat příběhem o tajemné komnatě v krytu Vault 42. Tato bizarní story však má reálné základy, protože vy, co nás sledujete, tak už víte, že Sámoška bude. Ten uvadající prostor, který figuruje v našem příběhu, se nachází za recepcí, tedy uprostřed coworku, a jmenuje se Sámoška na konci vesmíru. Sámoška, protože bude samoobslužná, a na konci vesmíru, protože máme rádi poetiku Stopařova průvodce, která se v celém tomto projektu objevuje. 

A proč jsme se rozhodli něco vymýšlet? Měli jsme pocit, že nám něco chybí. Něco Super! Jednoduše nám chybělo místo, kde členové mohou mít schůzku s klienty a nemusí se krčit v kuchyňce nebo využívat zasedačku, která má kapacitu 15 míst. Zároveň jsme dospěli k názoru, že naše komunita pořád není dostatečně velká a chceme naše prostory poskytovat více lidem, více spolkům, zkrátka více možnostem pro nás i pro vás. 

 

Sámoška spatří světlo světa 8. 8. 2019, kdy dojde k přestřižení červené stuhy a následnému slavnostnímu otevření. A od tohoto dne třeba právě Tobě bude k dispozici.